Emoční stabilita se projevuje jako vyrovnanost nálad a emočního prožívání člověka. Díky této stabilitě je ostatním umožněno předvídat reakce emočně stabilního člověka. Emočně stabilní lidé jsou tedy vyrovnaní, zpravidla nevykazují nečekané náhodné změny chování či sklony k extrémnímu jednání. Obvykle nepodléhají zkratovitým řešením, zvládají stres i neočekávané situace, nevykazují známky emoční lability a mají zdravé sebevědomí. Dokážou také ventilovat psychické napětí vhodnou formou duševní hygieny. Emočně stabilní člověk je trpělivý a snášenlivý. Dovede s klidem vyčkat na žádoucí výsledek.
Chci se dozvědět více
Komunikativnost je kompetence projevující se otevřeností a bezproblémovostí v interakci s ostatními lidmi a zároveň ochotou vytvářet s druhými vztahy. Je typická přímými, jasnými a srozumitelnými sděleními. Ta mohou být verbální i neverbální povahy. Důležitý je příjemný pocit na straně komunikujícího. Zdravě komunikativní člověk jasně formuluje své myšlenky, dokáže aktivně naslouchat druhým, přiměřeně se prosadit a sdílet své myšlenky i emoce s ostatními. V komunikaci využívá zpětnou vazbu a stimuluje druhého k hovoru. Velká míra komunikativnosti se však může projevovat i nezdravě, a to přílišným hovořením, kdy člověk zároveň málo naslouchá druhému. Taková komunikace pak může postrádat cíl něco jednoznačně sdělit a může působit zmateně.
Chci se dozvědět více
Jedná se o kompetenci spočívající ve vědomém, pozorném a aktivním naslouchání svému protějšku. To vyžaduje trpělivost a ochotu vyslechnout druhého a porozumět mu. Naslouchající člověk dává pozor, co mu druhý říká, a snaží se pochopit jeho stanovisko. A to i v případě, že s ním sám nesouhlasí. Pozorně, korektně a aktivně vstupuje do komunikace a interakce s druhým člověkem. Jeho cílem je vytvořit vzájemné porozumění, podpořit či rozvinout vzájemný vztah a vědomí pocitu blízkosti.
Chci se dozvědět více
Orientaci na výsledek bychom mohli označit také jako aktivní cílevědomost. Jedná se o touhu dosáhnout určitého stavu či situace. Cílevědomý člověk si je svých cílů vědom. Aktivně cílevědomý člověk si stanovuje milníky, kterých chce dosáhnout, což mu umožní volit dílčí kroky a plánovat tak svůj postup. Tento člověk se zaměřuje na budoucnost a věří, že sám může díky svým osobnostním předpokladům ovlivnit mnohé ve svém okolí. Sám sebe může považovat za strůjce svého osudu. Orientace na výsledek úzce souvisí i s motivací člověka. Motivace určuje, kolik v sobě člověk má energie, zatímco orientace na výsledek určuje, nakolik má jasno ve svých vizích, cílech a postupech a jak moc je ochoten je následovat, tedy využívat svoji energii k jejich dosažení.
Chci se dozvědět více
Tato kompetence se projevuje jako pružnost a flexibilita v myšlení, cítění i konání. Jedná se o kompetenci pružně se přizpůsobovat nově vzniklým situacím za vysoké otevřenosti vůči změně, či dokonce vyhledávání i vyvolávání změn a novinek. Přizpůsobivý člověk se rychle adaptuje na změny ve svém prostředí. Opakem přizpůsobivosti je rigidita, až ortodoxnost, kdy člověk vyžaduje řád, kterým se řídí, a jakékoliv odchylky od daného postupu jsou pro něj náročně zvladatelné, až neakceptovatelné.
Chci se dozvědět více
Rozhodnost je kompetence, která se projevuje odhodlaností a pohotovostí v rozhodování. Rozhodný člověk je schopen rychle a bez váhání určit cíl a prostředky k jeho dosažení. Dovede zvážit alternativy a rozhodnout se pro tu aktuálně nejvhodnější, která přispěje k přiblížení se stanovenému cíli či jeho dosažení. Svojí rozhodností je člověk schopen a ochoten převzít odpovědnost za své jednání i jeho následky. Pro rozhodnost je typická energičnost a odhodlanost. Rozhodný člověk také prožívá znatelně méně obav při rozhodování. Z neúspěšných rozhodnutí formulovaných v racionálním stavu je schopen se poučit. Rozhodný člověk je také zpravidla ochoten a schopen akceptovat konkrétní míru rizika.
Chci se dozvědět více
Sebedisciplína je kompetence projevující se usilovnou sebekázní při práci a pílí na cestě ke splnění vlastních cílů či cílů/úkolů, které přijal za vlastní. Člověk s rozvinutou sebedisciplínou na sebe klade vysoké nároky, záměrně se vydává za hranice své komfortní zóny a dokáže upřednostnit povinnosti a zodpovědnost tím, že vědomě odloží zábavu na později. Zároveň takovýto člověk dokáže vhodně zvolit, kdy je zapotřebí zabrat, a kdy bude lepší dopřát si odpočinek. Naproti tomu člověk s nízkou rozvinutou kompetencí má sklony k prokrastinaci, porušování vlastních závazků a předsevzetí a je zapotřebí jej často kontrolovat, aby splnil to, co má.
Chci se dozvědět více
Pod pojmem sebevědomí si lze představit vědomí vlastní identity. Tedy vědomé přijetí toho, kým člověk je po všech stránkách. Je to uvědomění si života, vnímání pocitů a emocí, reflexe kompetencí, našich silnějších i slabších stránek. Tato kompetence umožňuje zdravě vnímat vzpomínky, znalosti, dovednosti i zkušenosti. To vše je autenticky přijímáno, aniž by měl člověk potřebu se shazovat, trestat či obviňovat.
Chci se dozvědět více
Kompetence taktického plánování umožňuje manažerovi být ve spojení s vizemi jak krátkodobého, tak střednědobého charakteru. Díky tomu může volit vhodnou taktiku plánování tak, aby docílil jejich naplnění. Plně kompetentní manažer v taktickém plánování umí ve svém přístupu zohlednit stav a kondici celého týmu, aby byl naplněn cíl. Současně je schopen o svých cílech komunikovat jednoznačně a srozumitelně, aby každý člen týmu věděl, co má dělat a proč, a zároveň to celý tým stmelilo a semklo.
Chci se dozvědět více
Vedoucí se zdravě rozvinutou kompetencí využívání zdrojů dokáže rozlišit, jaké zdroje v konkrétní situaci využít, a je aktivní a otevřený v hledání nových zdrojů. Ke zdrojům přistupuje s důrazem na šetrnost, hospodárnost a trvale udržitelný rozvoj. Zamýšlí se nad nimi už při plánování a stanovování požadovaných výsledků a díky tomu umí zhodnotit smysluplnost úkolů. Dovede vidět potenciální ohrožení u doposud využívaných zdrojů a volit vhodné cesty k jejich snížení nebo kompenzaci. Kompetence využívání zdrojů spočívá také v tom, že má zdrojů dostatek, v různých oblastech a že je pravidelně kontroluje.
Chci se dozvědět více
Zodpovědnost jako projev vědomé povinnosti je kompetence, která spočívá v uvědomělém, svědomitém a přívětivém postoji k povinnostem, závazkům a činnostem, které člověk zastává či vykonává. Jedná se o odpovědnost za vlastní rozhodnutí a vlastní život včetně ochoty přijmout následky vlastních rozhodnutí. Zodpovědnost se tak může odrážet v rovině pracovní, osobní i rodinné. Osobní zodpovědnost (jako zodpovědnost k sobě samému) se přenáší i na vztahy k lidem okolo. Zodpovědný člověk dodržuje sliby a závazky, je na něj spolehnutí a je svědomitý. Zodpovědnost je úzce propojena s uvědoměním, že člověk sám aktivně ovlivňuje události ve svém životě.
Chci se dozvědět více
Čestnost, také označována jako poctivost, je kompetencí, která se projevuje maximálně korektním přístupem k ostatním lidem, k morálním a mravním zásadám a snahou o to, jak být druhým co nejvíce prospěšný. Čestný člověk je upřímný, poctivý a nezneužívá situace ve svůj prospěch. Bere ohledy na druhé. Důležité je pro něj dodržování společenských norem a hodnot, pravidel a morálky.
Chci se dozvědět více